Revize článku k 5.12.206. Původní znění najdete zde..

Od 1.12.2016 se v hospodách zavedlo EET a snížila se zároveň daň u nealka a jídla z 21% na 15%. Na internetu koluje spousta názorů, že se jedná o buzeraci a mnoho hospod ukončí provoz. Spousta podnikatelů se dušuje, že se jedná o zásah do soukromí případně konec svobodného podnikání. Chci ukázat obě strany mince a na otázky odpovědět postupně. Byť nejsem restauratér, tak v blízkém okruhu mám provozovatele restaurací, hospod a proto jsem si čísla netahal z prstu. Byť má EET mouchy, je o mě známo, že jsem zastánce EET a i zároveň zastánce zdražení až o 30%. Svůj pohled vysvětlím níže, ale prvně můj pohled. Protože v předchozí verzi se k němu málokdo dostal. Dal jsem jej hned na začátek.

Co si o tom myslím já?

  1. Pro spoustu hospod a podniků se EET mohlo prodražit, být komplikací po uživatelské stránce, ale rozhodně bych EET nebral jako jediný podnět k ukončení činnosti. Spíše možná jako poslední kapku.
  2. Stát měl zajistit lehčí formu zavedení EET a podnikům všechny náklady proplatit a proplácet. Pořízení i provoz (účtenky, elektřinu, atd.)
  3. Nemuselo se zavádět EET, ale jiná forma. Snížení daně, zboží kupované na IČO muselo být prodané do puntíku nebo odepsané. Mít jednotnou daň. Nebo zrušit úplně daň ze zisku a mít více sazeb DPH (to proberu v jiném článku)
  4. Stát vybere více na daních, ale ne tolik, kolik říkal. Můj maximální odhad je o 2 – 5 mld. a to u všech vln. Včetně řemeslníků.
  5. Díky tomuto kroku a složitosti nasazení EET ukončí činnost cca 25 000 lidí – skromný odhad. Spíše prohraji sázku a bude to více. Většina bude starší 50ti let a na vesnicích, kde zdražení není v módě.
  6. Už teď (zažito z vlastní zkušenosti) se dá EET obejít naprosto lehce – založit klub, vydávat účtenky mimo EET.
  7. Určitě to může některým větším restauracím vyřešit problém se ztrácející se tržbou. I přes kasovní systémy v restauracích, si číšníci našli skulinky – osobní zkušenost známého číšníka, i známého provozovatele.
  8. Větší složitosti očekávám u zavedení u řemeslníků, ale u nich určitě obcházení bude více snadné, případně přejdou čistě na faktury. Již nyní při stavbě domu jsem zažil, že vše funguje na faktury a „bez papíru“ již nikdo nechce dělat.
  9. Kdyby to zavedl Sobotka nebo Kalousek, tak by se dle mě méně křičelo. Prostě je to Babiš, který má spoustu firem a chce vše mít pod kontrolou. A upozorňuji, že nehájím Babiše, ale myšlenku EET.
  10. Dle mého tento systém měl být již dávno nasazený a zprovoznění byť bych to udělal jinak.
  11. Nelíbí se mi udavačský web na to, když někdo nevydá účtenku. Bohužel Češi jsou národ zm…dů a šlo to vidět v první den, kdy došlo 130 udání za nevydanou účtenku.
  12. Rozhodně bych netrval na tom vydávat účtenky. K čemu a proč? Tlačíme na ekologii a papír budeme tisknout jak na běžícím pásu.
  13. Co zde nezmiňuji jsou nárazové akce, festivaly, farmářské trhy atd. Zde to bude horší se zavedením, ale dá se to vyřešit (i obejít). Nicméně většina akcí je nárazovka. Zde by pomohlo to, co navrhoval Babiš nebo KDUČSL. U podnikatelů do příjmu 250 000 CZK/rok EET neřešit (KDUČSL navrhovala větší částku) .
  14. Neřeším e-shopy, kterých se to možná ani ve finále nedotkne a bylo by to pochopitelný.
  15. Spíš měl jakýkoliv ministr začít od shora a lépe kontrolovat velké firmy a zamezit utíkání do daňových rájů – ale toto souvisí se zjednodušením celého daňového systému, kterej v současnosti je hroznej.
  16. Lépe nakládat s vybranýma penězma. Pokud jsem hledal dodatečně správně, tak odhad 180 mil. na zavedení EET ze strany států, nebyl moc přestřelený.
  17. EET je dobrá myšlenka tím, že vše se eviduje a vlastně propisuje do účetnictví a rovnou na finančák, takže mě odpadá starost, zda jsem na nic nezapomněl, ale opakuji. Udělal bych to jednodušeji.

Tak a teď ty hospody.

První věc, co bych rád laikům vysvětlil, je to, že hospoda není jen o pivě. Každý hospodský musí platit poplatky OSA a INTEGRAM, nájmy, vést účetnictví, dělat revize požární bezpečnosti, nakupovat skleničky, popelníky, uklízet záchody atd. mají to rozhodně složitější než klasický řemeslník.  (Zde doplním, že ne všichni dostávají popelníky a skleničky od dodavatelů) Zároveň od methalové kauzy musí mít k alkoholu rodokmeny a řádně toto evidovat a nemůže jen tak protáčet alkohol. Nicméně vše se dalo obejít a dle mě bude dát. Vše si vysvětlíme na pivě.

 Výše uvedené vysvětlím na číslech:

    • SPRÁVNĚ: Sud piva nakoupím za 1500,-  > Vytočit pivo stojí 15,- > prodávám za 30,- > ze zisku 15,- si odečtu 21% daň, soc. zdrav., náklady na provoz (nájem, elektřina, topení, OSA, INTEGRAM). Ze zkušenosti vím, že tyto náklady dělají cca 50% – 70%. Reálně to bude k oněm 70%, pro potřeby budu počítat 50% (osobně toto číslo beru, jako strop). Takže zisk na pivu mám aktuálně 15 Kč – 50% (budu počítat 50% = 30% státu, 20% ostatní) = 7,5,-
    • PŘI JEDNOM SUDU PIVA JE ZISK: 750,-  Pokud vytočím 10 sudů piva, mám čistý zisk 7500,- 
    • PŘI OBEJITÍ EVIDENCE: Sud piva nakoupím za 1500,- > Vytočit pivo stojí 15,- > prodávám za 30,- > ze zisku 15,- si odečtu vše stejné mimo 21% daň, soc. zdrav. Takže zisk na pivu mám větší o cca 30%, což ve finále je: 15 Kč – 20% = 12,-
    • PŘI JEDNOM SUDU PIVA JE ZISK 1200,-  Pokud vytočím 10 sudů piva, mám čistý zisk 12 000,-

ZDE VIDÍME ROZDÍL JIŽ 4,5 Kč NA PIVO. Při 100 pivech tento rozdíl dělá 450,- (Jeden sud piva) Během měsíce hospoda vytočí alespoň 10 takových sudů (jsem hodně při zemi) a to činní rozdíl 4500,-

Vidíme tedy, že jednoduchou manipulací, kdy jsem si reálný náklad nezaevidoval do účetnictví, tak rozdíl může být docela vysoký. Pro mnohé, co si takhle navyšovali příjem, to mohlo činit ono rozhodnutí, zda budu podnikat v gastronomii nebo nebudu. Upřímně, na těch částkách stejně očividně nezbohatnu.

Pokud se rozhodnu, že budu pokračovat dál poctivě, musím zdražit pivo ne o 4,5,- , ale minimálně o 5,5,- (4,5 + 21% daň). Takže pivo nebudu prodávat za 30,-, ale za 36. Navýším tak ceny o min. 20%. Tímto si obhajuji postoj pro zdražování o až 30%. (30,- + 20% = 36,-)

Půjdeme dále do vlaku a podíváme se na to zdražení o zbývajících až 10%. Rozebereme i špatně zažitou a prezentovanou představu, že zavedení EET zvládne každý. I bába na vesnici. Což bylo řečeno i panu Babišovi při osobní rozmluvě o EET.

Podíváme se tedy na problém z pohledů normálního malého hospodského i IT technika. Protože jsem realista, určím si nějaké hodnoty, abych měl představu a měl reálné počty. Vezmu si na paškál malou vesnickou hospodu, jako nejohroženější druh. (Příklady z praxe a známých, co vlastní hospodu zmíním také)

Denně se v hospodě protočí 5 lidi. Každý vypije v průměru 4 piva. O víkendu to bude 20 lidí denně s průměrem 5 piv na hlavu. Takže za měsíc protočím: (5x4x20)+(20x5x8)=1200 piv. To je 12 sudů piva. Ostatní položky úmyslně zanedbávám, stejně jako sezónost, rozpočítání nákladů na kasu jen na první rok atd.

Takže předpokládaný zisk při:

  • Systém do 30.11.2016 bez „podvádění“ = zisk na pivo 4,5,- Celkový zisk 5400,- (takhle to beru snad jen jako koníček)
  • Systém do 30.11.2016 s „podváděním“ = zisk na pivo 12,- Celkový zisk 14 400,- (na normální žití to ujde, ale žádná hitparáda)

A níže do toho rozpočítáme i náklady na EET.

A) Zavedení EET svépomocí:

Jako IT technik a uživatel idoklad.cz vím, že ve své nabídce mají službu na EET pokladnu. Jediné, co si potřebuji koupit je tablet, malou tiskárnu a připojení k internetu.  SW je prozatím ZDARMA a napojen na můj účetní SW.

Celkové náklady:

  • tablet: 2000,- (není třeba nic silného – stačí i za 1000,-)
  • tiskárna: 3000,- (beru nejlevnější variantu)
  • internet: 300,-/měsíc (počítám sólo linku)

Celkové náklady tedy 5000,- + 300,-/měsíčně. Celkem 8600,-

Nastavení EET si zmíníme později.

Zde vidíme, že se nejedná o položku, která by byla vysoká, ale mrkněme na to vůči jednotlivým ziskům.

  • Vůči zisku 64800,- /rok ( 5400,-/měsíc) se jedná o 13,2%
  • Vůči zisku 172 800,- /rok ( 14400,-/měsíc) se jedná o 4,9%
  • Vůči ceně jednoho piva dle příkladu níže se jedná o 10%:
    • Náklad na EET měsíčně 716,- / Vytočených piv měsíčně 1200,- = 0,59,- na pivo +  30% (21% daň + soc. a zdrav.) = 0,77,- ( zaokrouhlíme na 1,- ) cca zdražení o 1,-
    • K tomu připočítáme papír navíc, elektřinu navíc a další cca 0,5 – 2,- na jedno pivo

Vůči ziskům se nejedná, o zanedbatelné číslo.

B) Nicméně se na tuto věc podíváme očima hospodského (jediný zaměstnanec sám sebe), který je věčně v práci a nemá čas. Pokud má čas, dělá nákup nebo je rád, že si odpočine. Proto se poohlédneme po řešeních „bez práce“

Zde se nabízí řešení od některého z mobilních operátorů vč. internetu a supportu na zavedení EET. Je tu Vodafone, T-Mobile a O2

  • O2 cca 1000,- vč. splátky kasy
  • T-mobile – 1000,- vč. splátky kasy
  • Vodafone – od 200,- plus nutnost vlastního tabletu a tiskárny.

Zde vidíme, že stále vlastní řešení vychází nejlevněji, nicméně bez starostí bych volil T-Mobile.  Vychází tak na 12 000,- ročně. A mrkněme nyní na čísla vůči ziskům:

  • Vůči zisku 64800,-/rok  ( 5400,-/měsíc) se jedná o 18,5%
  • Vůči zisku 172 800,-/rok  ( 14400,-/měsíc) se jedná o 6,9%
  • Vůči ceně jednoho piva dle příkladu níže se jedná o 10%:
    • Náklad na EET měsíčně 1000,- / Vytočených piv měsíčně 1200,- = 0,83,- na pivo +  30% (21% daň + soc. a zdrav.) = cca zdražení 1,-
    • K tomu připočítáme papír navíc, elektřinu navíc a další cca 0,5 –  2,- na pivo

Na obou příkladech jde vidět, že náklady nejsou zanedbatelné. Pozitivní je, že si je můžeme odpočítat z daní, ale to ve výpočtech zanedbáme. Ale co nezanedbáme je, promítnutí do ceny piva.

Nastavení EET a zprovoznění.

Vzhledem k tomu, že jsem tuto problematiku řešil s několika lidmi, vím, že zprovoznit EET není jednoduché a je na to potřeba počítačových znalostí.  A ne malých. Zřízení certifikátu a nahrání do zařízení není zrovna lehká záležitost a bez zkušenosti v IT by byla práce velmi zdlouhavá.  Stejně jako nahrát všechny položky do kasy a zaevidovat a naučit se kasu ovládat. Toto byla i jedna z výtek na EET při diskuzi s panem Babišem. Pokud by některé firmy neměli tuto položku v ceně, tak vychází support na několik 100 – 1000 korun.

Určitě EET není minimální náklad do rozpočtu hospody, ale s porovnáním s ostatním zařízením jako chlaďák, výčep, vybavení se jedná o zanedbatelné procento v případě, že zařizujeme hospodu nově. Jak jsem zmínil výše, v porovnání se ziskem (roční/měsíční) už to malé číslo není.

Příklad z praxe 1: 6 provozoven restaurací by jeden člověk, který umí základy s PC, dělal 3 dny, a další čas pro zaučení s obsluhou. Náklady v porovnání s měsíčním provozem cca 5%.

Příklad z praxe 2: Malá hospoda na vesnici pro max. 25 hostů + zahrádka.  Reálná instalace 4 hod v součinnosti s hospodským. Řešení od O2. Náklady v rámci měsíčního provozu 5%.

Proto si obhajuji můj názor se zdražením. Vždy je něco za něco (nařknete mě z obcházení daní, tak si to vykompenzuji), a sám bych tohoto využil a zdražil bych minimálně o 5-10% na pokrytí nákladů na provoz EET. (elektřina, amortizace, papír na účtenky, atd.)

Co z toho vychází? Že pokud byl někdo, kdo hospodu držel nad vodou jen ze zábavy, tak pokud zdraží o cca 30%, tak by mohl fungovat nadále. Nicméně zkusme pro příklad snížit marži na jedno pivo. Pro všechnu představu si promítneme stejný příklad s vytočeným pivem, co byl na začátku a nebudeme zdražovat (1200 kusů piva za měsíc) s cenou piva 22,-.

Vytočím měsíčně 1200 piv s marží 7,5,- Kolik mám zisk na pivu?

  • Systém do 30.11.2016 bez „podvádění“ = zisk na pivo = (7 – 50%) = 3,5,- Celkový  zisk 4200,-
  • Systém do 30.11.2016 s „podváděním“ = zisk na pivo = (7 – 20%) = 5,6,- Celkový zisk 6720,-
  • Systém po zavedení EET bez zdražení = zisk na pivo = ( 7 – 2 – 50%) = 2,5,- Celkový zisk 3000,-

Z toho nám vychází, abych se dosáhl na částku 7200,- po zavedení EET, musím zdražit o:

  • v případě, že jsem jel bez „podvádění“: (4200 – 3000)/1200= 1,- => zdražení o cca 5% na částku za pivo 23,-
  • v případě, že jsem jel s „podváděním“ = (6720 – 3000)/1200= 3,1 => zdražení o cca 13% na částku za pivo 25,-

Proto opakuji, že počítám zdražení do 30ti % u většiny hospod. Beru i ty, které fungovali poctivě a mají možnost si tak zvýšit marži.

Zrujnuje EET hospody?

Na příkladech lze vidět, že EET hospody nezrujnuje i v případě, že by nezdražovaly. Pokud jsem dělal vše legálně jen pro radost, tak zvednout cenu piva nemusím, ale budu mít menší zisk. Pokud zvednu cenu piva o 1,- Většina lidí tento krok pochopí. Většina lidí pochopí i zvednutí ceny o 30%

Proto si myslím, že byť EET nemuselo být zavedeno a šlo vše řešit lehčí cestou, tak EET není zrovna cesta do pekel.

Jedná se o zásah do soukromí?

Zde musím říci, že z mého pohledu nejedná. Na ministerstvo financí jde pouze pár čísel. V případě řádně vedeného účetnictví tyto čísla putovali na úřad s daňovým přiznáním, kde píšu náklady, příjmy a rozepisuji i jednotlivé položky.

Pokud já si dobře pamatuji, tak předkládám peněžní deník, kde je uvedeno za co jsem měl výdej/příjem, do jaké spadá kategorie atd.

Bohužel nepůjde tak lehce obejít tento systém. Dá se systém obejít několika způsoby:

  • stálý host nedostane účtenku a nebudu přiznávat takový příjem
  • využiji funkce (u většiny systémů je), zaúčtovat mimo EET
  • hospodu (volba na vesnicích) přesunu pod uzavřený klub, kterých se EET nedotkne
  • stát před supermarkety a vyhozené účtenky budu dávat do účetnictví. Účtenky do 10 000 CZK takto utopit lze.

Systém jako EET bude mít svým způsobem dojem, že zasahuje do soukromí lidí, ale rozhodně se nejedná o to, že by ministerstvo financí vědělo kolik vypiju piv, kolik si dám panáků nebo jak často chodím do hospody.

Dva příklad:

Příklad 1: Jediná změna u EET u mě nastává jen tím, že nahraju certifikát do našich kas.

Příklad 2: Je to zásah do soukromí podnikání, protože už musím každému dát účtenku, tisknout, zdržuje mě to. Mělo by byt jedno, zda to zaeviduju teď nebo pak.

Zpomalí se odbavení zákazníků?

Za dobu pár dní, co EET funguje, jsem nikde nezažil, že by se zpomalilo odbavení zákazníků. 2s, co je latence na získání kódu je tak mizivá, že normální smrtelník ji jen těžko postřehne. Navíc vyúčtování je mnohonásobně rychlejší elektronicky, než počítání lístku rukou. Ať to mohl dělat sebelepší matematik.

Vydělá stát? Vybere více na daních?

Již z počtů je jasné, že by mohl. Nicméně NIKDE jsem neviděl přesnou nákladovou tabulku na udržení systémů, platy kontroloru atd. Zde bych pouze odhadoval, ale troufám si pouze počítat platy úředníků:

Podle rozhovorů se plánuje zaměstnat cca 400 a více nových úředníků. Budu počítat s číslem 500 nových zaměstnanců s průměrným platem ČR.

Průměrná hrubá mzda v ČR je 28 000. Z toho vychází, že super hrubá mzda je přesně 37 200,- (Zaokrouhlíme ji na 37000,-)

Jednoduchý výpočet nám sdělí, že platy úředníků ročně vychází na 500 x 37000 x 12 = 222 000 000 (222 miliónů). Protože každý bude mít služební auto (předpoklad) a nejlevnější je určitě operativní leasing, tak vybereme tuzemskou Škoda Octavii za 5000,-/měsíčně. K 222 mil. tuto položku připočteme: 222 000 000 + (500x5000x12) = 252 000 000 mil.

K tomu je třeba připočíst nějaké vybavení pro úředníka a to minimálně mobil. Vybereme šunt s Androidem za nějaký 3000 + 400 tarif měsíčně (ročně to vychází na 3000 + 12×400 = 7800,-)

Uděláme další výpočet 252 000 000 mil + (500 x 7800 x 12) = 298 800 000 mil. vzhledem k tomu, že známe stát jeho nehospodárné hospodaření, zaokrouhlíme částku na 300 mil.

Dle reklamy a ministra financí se má vybrat až 18 000 000 000  (18 mld.) navíc a nyní roční náklady činí: 2% z cílové částky.

Odhad na udržení celého systému budu brát (vzhledem k velikosti) na 1 %  z celé částky ročně (beru, že státní zakázky jsou předražené). Docházíme na náklady 480 milionů korun. (3% z odhadované částky)

Stále tedy BY MĚL stát vybrat na daních více. Ale jak jsem zmínil, systém jde vždy obejít a my v ČR jsme na to experti. Navíc ne všichni obcházeli systém a započítám do toho i náklady na ty, co ukončí živnost a budou na podpoře. (Odhad nákladů dle internetu cca 5 mld. ročně) Proto si nemyslím, že by stát vybral po všech vlnách EET více o 18 mld. Můj odhad je tak 2 – 5 mld.

Na závěr řeknu jediné. Určitě EET má své mouchy a není jich málo. Ale zavedení beru jako pozitivní věc i z toho důvodu, že příjmy pro číšníky budou vidět a je pravděpodobné, že minimálně plat budou mít oficiální i přes to, že bude menší. Nebude moc prostoru to dělat jak doposud formou minimálního platu a zbytek na ruku.

Kupodivu by nám to mohlo pomoci v tom, že si tato skupina lidí bude moci vzít hypotéky, půjčky a tyto „nové“ peníze by mohli ještě chvilku posouvat ekonomiku v před a s ní jak stavební sektor, tak průmyslový, výrobní a v neposlední řadě službový.

Každopádně vše ukáže čas:

Co bylo v revizi 5.12.2016 upraveno:

  • přesunut můj názor na začátek článku
  • zmínit, že náklady na vytočení jednoho piva jsou převážně k hranici 70%
  • upravena stylistika a gramatické chyby
  • vyjmutí zvedání platů číšníků – bylo mě vysvětleno
  • doplnění informací o nákladech na provoz EET o náklady na podporu živnostníků, co ukončili provoz
  • doplnění upřesnění mých názorů
  • doplnění proč se mě myšlenka EET líbí
  • původní článek vyšel 4.12.2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..